JEDNOROŽCI

Když se řekne Jednorožec, lidé si většinou představí bílého koně se zářícím rohem vyčnívajícím z čela, někteří si ho představují při měsíčku a někteří při západu slunce, moje třída si ho skoro celá představí jako jednu holku, co naschvál odešla ze školy, protože se jí posmívali a přezdívali ji právě Jednorožec, to protože je měla tak ráda. :)

Jednorožec se stal symbolem čistoty a vyobrazením archanděla Gabriela při lovu na jednorožce - jak je možno vidět na mnoha kobercích a miniaturách - symbolem Mariina neposkvrněného početí Kristova. Jako figura představuje také Kristus sám toho Nejčistšího z Čistých.

Jednorožec nemusí mít vždy bílou barvu, ovšem takový černý jednorožec se vyobrazuje spíš jako zlo. Ovšem pro mě to tak není :))

Dlouho do novověku přežívala i jiná pověst, podle níž jednorožcův „roh“ (ve skutečnosti zub narvala nebo roh nosorožce) čistí vodu a zneškodňuje jedy, proto býval až do 19. století symbolem a ozdobou lékáren. Řada lékáren se jmenovala a dodnes jmenuje „U jednorožce“. Z jednorožčího (nosorožčího nebo narvalího) rohu se rovněž vyráběly poháry, které měly chránit před jedem. Pokud do takového poháru byl nalit otrávený nápoj, začal šumět a nebo se pohár roztrhl. Tato pověra mohla mít do jisté míry reálný podklad, pokud se jednalo o pohár z rohu nosorožce. Keratin může s některými jedy (např. arzenik) chemicky reagovat, proto mohlo dojít k určitému pěnění či šumění, ojediněle snad i k puknutí poháru. U organických jedů však k podobné reakci zcela jsitě dojít nemohl.