KENTAUŘI

Jsem zpět! :) Takže, kentauři. 

Kentaur je bytost původem z řecké mytologie, napůl kůň, napůl člověk. Byli to nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit. Jak si někteří bláhově myslí, kentaur NEMŮŽE být žena. Jsou pouze mužští zástupci.Jejich existence inspirovala spoustu literárních autorů (zejména fantasy), aby je dosadili do své tvorby. V knížkách Letopisy Narnie od C. S. Lewise jsou Kentauři velice starobylý rod, vyznačující se svou moudrostí a znalostí astronomie i astrologie. Autorka knížek o Harry Potterovi, J. K. Rowlingová, použila základ z bájí a nějak je nepřibarvovala. V Letopisech se také diskutuje, jak kentauři jí. Některá teorie tvrdí, že při jídle musí kentauři nejdříve naplnit svůj lidský žaludek normálními pokrmy a poté se napást trávy pro svůj koňský žaludek. Každá jejich svačina je proto velice dlouhá.
J.K.Rowlingová uvádí, že "dávají přednost životu v ústraní od kouzelníků i mudlů". To se shoduje se starými legendami.

VLKODLACI

Věřím, že toto téma zajímá mnohé z vás, proto jsem se rozhodla o něm právě dnes napsat :D

Někteří vlkodlaci věří v určité poslání. Někteří mají za poslání vládu světu, jako nadřazené bytosti. Hlavním úkolem je boj proti lidem, jako těm, kteří je připravili o moc. Jiní nebezpeční lidem mohou být ti, kteří jako své poslání mají ochranu své Země. Ti pak vnímají člověka jako největšího škůdce. Jiní se dodnes snaží najít cestu k souhře mezi lidmi a Zemí. Mezi lidmi dnes známé poslání vlkodlaků je jejich vzájemný boj o moc a jejich příprava na apokalypsu. Myslím si ale, že to je vyloženě lidský pohled na věc velice silně ovlivněný křesťanstvím.
Vlkodlaci se za úplňku, jak jistě všichni víme, mění na svoji vlkodlačí podobu, zatímco ve dne mají podobu lidskou. Doopravdy se bojí stříbra, zvláště toho, co se opravdu leskne.
Jak poznám vlkodlaka? 
Lidé s touto kletbou Mají většinou více chlupů a mají například víc chlupaté ruce - jak na předloktí, tak na samotné ruce (od zápěstí dolů).
Mívají hranatější hlavu a občas, ale to není dané, mají jantarové oči, u tohoto člověka je zhruba 23%tní šance, že je vlkodlakem, musíme si tedy spojit i ostatní znaky.
Daný člověk nemá příliš rád šedou a stříbrnou barvu, stříbrná barva mu dokonce přijde jakýmsi způsobem "kýčovitá".
___________________________________________
Ačkoliv nejsou vlkodlaci nesmrtelní, žijí mnohem déle než lidé. Zajímavé je, jak na délku jejich života má vliv prostředí, ve kterém žijí. V pradávných dobách to snad byly i tisíce let. V současnosti si myslím, že v relativně nezničeném prostředí (což např. Evropa rozhodně není) s možností života v obou svých podobách může dosáhnout délka jeho života zhruba 1000 let. Vlkodlaka, který žije s lidmi v jejich znečištěném a odcizeném prostředí dnes čeká zhruba 100 let. Kdyby žil s lidmi v nějakém čistém prostředí, bylo by to snad polovina dnešního maxima, tedy 500 let. Proto dávají vlkodlaci přednost životu v prostředí, kde žije nejen z části člověk, ale také jejich zvířecí druh. Jsou pak ale i takoví, kteří si zvolí jakýsi poloviční život. Buď odejdou (příp. se tam narodí) do míst, kde lidé nežijí, a zde stráví celý nebo téměř celý život ve zvířecí podobě. Jiní žijí s lidmi, kde je téměř nemožné být ve své zvířecí podobě. Převezmou pak jejich kulturu a možnosti, ale ztratí kontakt se svým prostředím, s přírodou, což pro ně nakonec znamená, že prožijí lidský život.
Co dokáže ztropit takový vlkodlak?
Vlkodlaci ve své zvířecí podobě opravdu netuší, co dělají, což znamená, že mohou zabít i nejlepšího přítele. Mohou napáchat skutečně mnoho škod a když se vrátí zpět do své lidské podoby, nemají tušení o tom, co spáchali.
Proti upírům ve skutečnosti nic nemají, což vyvrací některá tvrzení o jejich velkých bojích.

Kromě toho vám chci ještě sdělit, že teď delší dobu nebudou články, budu mimo domov. :)
Prozatím ahoj!

VODNÍCI

Vodníci mají na rozdíl od pohádek, jež si je představují jako zelené postavičky s opentleným kloboučkem přezdívané též hastrmani, ve skutečnosti daleko od lidské podoby: jsou to strašliví vodní duchové, kteří v podobě vraníka utopí každého, kdo by se jej pokusil osedlat.

Vodník Masožravý

Často je lze spatřit, jak se potulují po březích řek či jezer. Tváří se jako zatoulaní poníci. Poznáte je však podle hřívy, z níž jim neustále kape voda.Jejich kůže se podobá srsti tuleně, ale na dotek bývá chladná. Vodníci obvykle kvílí, když se blíží bouře. Dokážou též nechat vzedmout hladiny vod a způsobit povodeň. Jestliže vodníkovi navlečete ohlávku, musí se podřídit vašim příkazům, ale běda, vysmekne-li se z postroje.

Stopy vodníka

RUSALKY

Rusalky jsou strážkyně sladkých vod, žijí v tůňkách, jezírkách apod.. Obvykle je uvidíte pouze o samotě, poznáte je podle vody neustále kapající jim z vlasů a šatu, a dále podle nazelenalé pleti. Jsou obojživelné, avšak na rozdíl od sirén, mají místo ocasu nohy s blánami. Tyto bytosti milují hudbu a tanec. Na březích menších vodních toků se proto rozhlížejte po hudebních nástrojích z rákosí, zvláště po flétnách. Rusalky se dychtivě zajímají o suchozemce, rusalka občas do své tůně naláká člověka, ale většinou jen z touhy po jeho společnosti, než že by ho vskutku chtěla utopit. Rusalky jsou velmi přátelské k ostatním obyvatelům tůňky a jedí rozmanitou škálu rostlin. Mají vnější žábry připomínající vlasy, kterými přijímají kyslík z vody hned jak se ponoří.

Rusalky nemusí být jen ženského pohlaví, ba i mužského.

Rusalka Sladkovodní